Vaše dotazy

Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považují fyzické osoby, kterým plynou anebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů vyjma osob uvedených v § 5 v bodě 1 – 7 zákona č. 48/1997 Sb.

V případě, že má zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést doplatek pojistného do minimální mzdy prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Zaměstnavateli pak zaměstnanec v této souvislosti doloží čestné prohlášení. Zaměstnavatel si vyžádá každý měsíc potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele. Pro účel stanovení, resp. dosažení příslušného minima se sčítají příjmy zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění u více zaměstnavatelů. Další důležitou zásadou je skutečnost, že pro účel stanovení povinného minima je primárně výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.

Pokud je příjem u každého ze zaměstnavatelů vyšší než minimální mzda, pojistné se odvádí ve výši 13,5 % ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance. Jakmile je příjem u dvou zaměstnavatelů nižší než minimální mzda, pak je v takovém případě nutná průběžná spolupráce obou plátců z důvodu vzájemného doložení příjmů (v případě, že musí být u zaměstnance respektováno zákonné minimum). Po doložení výše příjmů u druhého zaměstnavatele pak každý zaměstnavatel odvede pojistné ze skutečné výše příjmu.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ): Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považuje osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud v kalendářním měsíci dosáhne započitatelného příjmu. Od 1. 1. 2026 je částka započitatelného příjmu stanovena na 4 500 Kč. Pokud má pojištěnec podepsanou více než jednu dohodu o pracovní činnosti, platí limit započitatelného příjmu pro součet z obou dohod.

Dohoda o provedení práce (DPP): Osoba činná na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, je považována pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance, pokud příjem nebo úhrn příjmů z takových dohod dosáhl v kalendářním měsíci alespoň 12 000 Kč.

Každý zaměstnavatel je povinen při placení pojistného postupovat dle zákona č. 592/1992 Sb. Dle § 5 zaměstnavatel odvádí pojistné za všechny své zaměstnance evidované u příslušné zdravotní pojišťovny v jedné částce a pod variabilním symbolem plátce pojistného. Za odvod pojistného za období, kdy je pojištěnec zařazen u pojišťovny v kategorii zaměstnanec zodpovídá plátce pojistného, jedná se tedy pouze o vztah pojišťovny a zaměstnavatele jako plátce pojistného.

Základním předpokladem je splnění oznamovací povinnosti a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i ze strany pojištěnce. Je tedy na místě se zdravotní pojišťovny dotázat, zda ho zaměstnavatel jako zaměstnance přihlásil.

O prominutí penále se dle § 53a zákona č. 48/1997 Sb., rozhoduje na základě písemné odůvodněné žádosti plátce pojistného. Ta může být podána do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla vyměřena. U výkazu nedoplatků je tato lhůta 8 dní od jeho doručení. Žádost o prominutí penále může být podána současně s žádostí o splátkový kalendář. Pokud je podána včas, bude prominutí penále projednáno až po doplacení dlužného pojistného dle uzavřeného splátkového kalendáře. V případě pozdního podání žádosti je plátce vyrozuměn, že žádost byla odložena jako bezpředmětná. Na prominutí penále není právní nárok.

Zjistí-li zaměstnavatel dodatečně u svého zaměstnance změnu zdravotní pojišťovny, je povinen za každý měsíc od změny pojišťovny podat opravný měsíční přehled o platbě pojistného a doplatit pojistné náležející zdravotní pojišťovně, popř. požádat o vrácení přeplatku u nárokové pojišťovny.

Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je dle § 18 zákona č. 592/1992 Sb. plátce pojistného povinen platit penále z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Penále se k úhradě nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 200 Kč a za jeden kalendářní rok. Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroků z prodlení.

Opravný přehled se podává, když dojde ke změně informací podaných na řádném přehledu. Přehled se podává za období, kdy ke změně došlo s aktuálním datem podání. Vzniklý nedoplatek ihned uhraďte, o přeplatek požádejte.

Každý zaměstnanec musí odvést pojistné v zákonem stanovené minimální výši. Pojistné na zdravotní pojištění se odvádí z vyměřovacího základu nejméně však z minimálního vyměřovacího základu-minimální mzdy. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem, pokud trvaly vyjmenované skutečnosti po celý kalendářní měsíc.

Pokud je vyměřovací základ zaměstnance, který nepatří mezi výjimky, nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílů těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je zaměstnanec povinen provést doplatek pojistného prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí.

Zdravotní pojištění za neplacené volno je hrazeno prostřednictvím zaměstnavatele. Za dobu neplaceného volna se již nepřipočítává poměrná část z minimální mzdy, ale musí být dodržen za měsíc minimální vyměřovací základ u zaměstnanců, za které není současně plátcem pojistného stát.

Bude-li trvat pracovní volno pouze po část měsíce a příjem ve zbývající části měsíce dosáhne částky minimálního vyměřovacího základu, bude pojistné uhrazeno pouze z dosaženého příjmu. Pokud by byl dosažený příjem nižší než minimální mzda, musí být zaplaceno pojistné z dosaženého příjmu (podílí se zaměstnavatel i zaměstnanec) plus pojistné vypočtené z rozdílu minimálního a skutečného vyměřovacího základu. Podle zákona pojistné z tohoto rozdílu hradí pouze zaměstnanec. 

Prostřednictvím aplikace my213 nebo datové schránky lze podat: 

• Žádost o splátkový kalendář.

Plátce, který začíná podnikat je povinen splnit oznamovací povinnost a oznámit do 8 dnů od zahájení činnosti tuto skutečnost zdravotní pojišťovně (dostavit se na některou z našich poboček, podání učinit prostřednictvím datové schránky nebo aplikace my213).

V případě, že je plátce současně při podnikání evidován jako zaměstnanec a ze zaměstnání je za něho odváděno pojistné alespoň z minimální mzdy nemá povinnost hradit zálohy na pojistné. Podnikání je pro plátce vedlejším zdrojem příjmů a pojistné uhradí až na základě předloženého Přehledu OSVČ. Tuto skutečnost plátce dokládá Čestným prohlášením (určí, zda je podnikání hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů). Formulář prohlášení je dostupný v sekci Plátci - Formuláře pro OSVČ.

V tomto případě je podnikání hlavním zdrojem příjmů a máte povinnost hradit zálohy na pojistné v zákonem stanovené minimální výši (pokud není dle přehledu vypočtena záloha vyšší).

V případě, že se vám jako OSVČ sníží příjem oproti předchozímu roku alespoň o jednu třetinu (upravuje ustanovení § 8 odst. 4 zákona 592/1992 Sb.), máte možnost podat žádost o snížení zálohy (formulář najdete v sekci Plátci - Formuláře pro OSVČ - Žádost o snížení zálohy na pojistné pro OSVČ).

Žádost lze podat v daném roce nejdříve 1. 4. Snížena záloha je platná od měsíce, ve kterém je žádost podána, do měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém bude nebo má být předložen přehled. V případě, že je snížena na výši odpovídající výši zákonem stanovené minimální zálohy, tak je platná do změny minimální zálohy (v případě, že ke změně dojde dříve, než se podává přehled). O změně zálohy je plátce písemně obeznámen.

V případě, že je vám jako plátci vypočten dle předloženého přehledu OSVČ nedoplatek na pojistném, a nemůžete z vážných důvodů nedoplatek uhradit, můžete podat žádost o splátkový kalendář. Žádost najdete v sekci Plátci - Formuláře pro OSVČ - Žádost o povolení splátkového kalendáře.

Žádost musí být odůvodněná. Na základě žádosti vám bude vystaven Výkaz nedoplatků včetně vypočteného penále a v souladu s interními předpisy zdravotní pojišťovny bude rozhodnuto o případném schválení splátkového kalendáře a výši splátky. Na uzavření splátkového kalendáře není právní nárok. Podmínkou plnění splátkového kalendáře je skutečnost, že plátci nesmí vznikat další dluh na pojistném. Současně při splátkách vzniká vám jako plátci další penále.

V případě zamítnutí žádosti o splátkový kalendář je pohledávka vyměřená výkazem nedoplatků splatná nejpozději do 3 dnů od doručení výkazu nedoplatků.

Proti výkazu nedoplatků lze podat do 8 dnů od jeho doručení odůvodněnou námitku (Žádost o prominutí penále). Podání po 8 denní lhůtě je považováno za bezpředmětné.

Plátce si má pojistné sám vypočítat a uhradit. Nedoplatek dle přehledu je splatný nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být předložen přehled za daný kalendářní rok. V případě, že plátce nedoplatek neuhradí v zákonem stanoveném termínu, je počítáno penále za pozdní platby v souladu s ustanovením § 18 zákona 592/1992 Sb.

V případě, že plátce zálohy na pojistné neuhradí v zákonem stanoveném termínu je počítáno penále za pozdní platby v souladu s ustanovením § 18 zákona 592/1992 Sb.

Záloha je splatná nejpozději do 8 dne následujícího kalendářního měsíce, ale tento den musí být již připsána na účet zdravotní pojišťovny.

Paušální daň je vhodná pro OSVČ s vyššími příjmy, nízkými náklady a pro ty, kteří si neuplatňují vyživované osoby, případně nevyužívají dalších slev či odpočtů.

Naopak není vhodná pro OSVČ, kteří využívají 80 % paušální výdaje (řemeslné živnosti, zemědělci) a pro plátce, za které je současně plátcem stát (důchodci, studenti, ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené).

Je potřeba si uvědomit, že z paušálního režimu nelze dobrovolně vystoupit (až po uplynutí kalendářního roku) a při splnění všech dalších podmínek bude daň paušalizována bez ohledu na skutečnou výši příjmu a výdajů a to i v případě ztráty. I z pohledu zdravotního pojištění je plátce, který vstoupí do paušálního režimu považován za plátce, který má povinnost dodržet minimální vyměřovací základ (nelze snížit z důvodu souběhu se státní kategorii, z důvodu nemocenské, atd.) a to po celé rozhodné období (kalendářní rok).

Pro ZP je jedinou registrační autoritou Finanční správa, která předává ZP údaje o vstupu i výstupu poplatníka v paušálním režimu. Platba paušální daně se provádí na účet finančního úřadu, který potom platby pro ZP přerozděluje v souladu s platnou legislativou.

V případě, že vznikne poplatníkovi v paušálním režimu povinnost podat daňové přiznání, pak mu současně vzniká povinnost podat i Přehled OSVČ v předepsaném termínu.

V případě, že je OSVČ alespoň po část roku vedena v paušálním režimu a má povinnost předložit daňové přiznání a následně se v dalším období stejného kalendářního roku stane OSVČ (bez vstupu do paušálního režimu), potom je povinna vždy dodržet v daném kalendářním roce minimální vyměřovací základ a hradit zákonem stanovenou minimální zálohu. V případě, že je vyšší, tak zálohu vypočtenou dle přehledu, a to až do podání přehledu za daný rok (v případě, že se v následujícím roce opět nestane poplatníkem v paušálním režimu).

V případě, že je OSVČ vyřazena v průběhu roku z paušálního režimu pro nesplnění podmínek paušálního režimu, pak je považována za klasickou OSVČ (jako by nikdy nebyla v paušálním režimu) a hradí zákonem předepsané zálohy.

V případě, že plátce onemocní a tuto skutečnost oznámí zdravotní pojišťovně doložením nemocenského lístku nebo potvrzením z OSSZ nemá povinnost v měsících, kdy nemoc trvala po celý kalendářní měsíc hradit zálohy na pojistné. Zdravotní pojišťovně se předkládá začátek i ukončení nemocenské.

Při předložení Přehledu OSVČ po skončení roku se plátci měsíce, ve kterých byl po celý kalendářní měsíc nemocný, zohlední pouze v případě, že k přehledu doloží Potvrzení pro účely ZP, které mu vydá příslušná OSSZ a ve kterém bude potvrzeno, že si jako OSVČ hradil nemocenské pojištění (v potvrzení je uvedeno, že plátce měl, jako OSVČ, nárok na výplatu dávky).

Přeplatek je plátci vrácen na číslo účtu nebo adresu uvedenou v přehledu a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy byl tento přeplatek zjištěn.

Přeplatek je snížen o případný nedoplatek na zálohách nebo jiný další splatný nedoplatek (dle přehledů za předchozí roky) nebo dlužné pojistné a penále z vyměřených výkazů nedoplatků nebo správních řízení.

Podaný přehled je dle zákona považován za žádost o přeplatek. Po zúčtování přehledu je plátce o částce přeplatku a splatnosti přeplatku včetně čísla účtu informován v 'Oznámení o zpracování přehledu“. V souladu se zákonem se přeplatky do 200 Kč nevrací.

Ano, následně po zúčtování podaného Přehledu OSVČ je každému plátci zasláno 'Oznámení o zpracování přehledu“ s informací o nedoplatku nebo přeplatku s uvedenými platebními údaji.

U plátců, kteří podali přehled prostřednictvím aplikace my213 a plátcům, kteří jsou k aplikaci my213 přihlášeni, je 'Oznámení o zpracování přehledu“ uloženo na účtu a do e-mailu je zaslána notifikace o uložení zprávy. Oznámení je současně zasláno písemně na adresu plátce. 

Pokud plátce v termínu nepředloží Přehled OSVČ, je ZP oprávněna stanovit pojistné za daný rok jako pravděpodobnou výši pojistného ve správním řízení. Plátci může být také udělena pokuta za nepředložení Přehledu OSVČ.

V případě, že potřebujete přehled plateb pro účely zúčtování Přehledu OSVČ nebo pro jiné účely je nejjednodušším způsobem si ho stáhnout z aplikace my213 v sekci Pro plátce - platby pojistného. V aplikaci si můžete platby kontrolovat průběžně po celý rok. 

Ano. Změní-li se dodatečně údaje, ste jako plátce povinen do 30 dnů od zjištění podat opravný přehled, případný nedoplatek je splatný do 30 dnů od jeho podání.

Pokud splňujete podmínky pro péči (děti nenavštěvují školku nebo školní družinu na dobu delší než 4 hodiny, péči si může uplatnit pouze jeden s rodičů) označte tuto skutečnost na Přehledu OSVČ v sekci Prohlášení pojištěnce, kde současně uvedete rodné čísla dětí o které pečujete. V případě splnění podmínek vám bude za měsíce, kdy trvala péče po celý kalendářní měsíc snížen za tyto měsíce vyměřovací základ pro výpočet pojistného.

Od 01. 01. 2026 dochází ke změně legislativy a OSVČ, které nemají povinnost dodržovat minimální vyměřovací základ podle § 3a, nemají povinnost hradit zálohy na pojistné. 

Ve vašem případě vám od října nevzniká povinnost hradit zálohy na pojistné, za září ještě budete mít povinnost hradit zákonem stanovenou minimální zálohu (pokud nebyla vypočtena záloha vyšší).  Zároveň je důležitá oznamovací povinnost, kterou máte vůči zdravotní pojišťovně v případě přiznání důchodu.

Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost uvést v přehledu.

Ano. V případě, že zasíláte doklady prostřednictvím vaší DS není ani vyžadován podpis na zasílaných dokumentech. ZP je povinna s vámi komunikovat výhradně prostřednictvím této datové schránky. Vy, jako plátce, máte právo tuto komunikační cestu využívat.

Prostřednictvím aplikace my213 nebo datové schránky lze podat:

• Žádost o splátkový kalendář
• Žádost o vrácení přeplatku
• Žádost o potvrzení pro účely státní sociální podpory
• Žádost o snížení zálohy

Od 1. ledna 2026 bude za osoby, které pečují o jedno dítě do 7 let věku a splňují podmínky péče (nejsou současně na mateřské nebo rodičovské dovolené, ani nepobírají rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství), hradit pojistné stát. 

S účinností od 1. 1. 2026 dochází ke změně zákona, který se této kategorie týká. Na základě nové právní úpravy bude nutné, abyste nám oznámili svou kategorii pojištěnce (formulář je dostupný v sekci Plátci - Formuláře pro OSVČ).

Nárok na zařazení mezi státem hrazené pojištěnce vzniká až ode dne, který uvedl pojištěnec v oznámení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto oznámení doručil příslušné zdravotní pojišťovně. Nebude tedy možné zaevidovat nárok zpětně.

Přehled se podává nejpozději do jednoho měsíce od podání daňového přiznání na FÚ. Plátci, kteří nemají povinnost podávat daňové přiznání, mají povinnost podat Přehled OSVČ do 08. dubna následujícího roku.

Od 01.01.2026 je plátce povinen předložit Přehled OSVČ pouze elektronicky ve formě a způsobem, který si určí zdravotní pojišťovna. RBP, ZP bude akceptovat pouze elektronické podání, nebude přijímat přehledy zaslané jako přílohu v DS, přílohu v aplikaci my213 nebo přehledy zaslané e-mailem.

Jak postupovat:

• Přehled OSVČ podejte prostřednictvím online interaktivního formuláře (přihlášení přes datovou schránku nebo kódem).
• Přehled OSVČ podejte online prostřednictvím aplikace my213.
• Přehled podejte přes portál zdravotních pojišťoven (pouze pro přihlášené plátce).
• Přehled OSVČ převeďte do formátu xml (formát xml bude dostupný na webových stránkách v průběhu prosince 2025). 

Je to v případě, že nejste zaměstnán, pracujete pouze na DPP s výdělkem maximálně 12 000 Kč nebo na DPČ do 4 500 Kč, nejste OSVČ a dále není za vás plátcem pojistného stát.

Pojištěnec má oznamovací povinnost a při nahlášení kategorie je pro pojištěnce prospěšné zkonzultovat zařazení do kategorie OBZP, protože můžete splnit podmínky pro zařazení do jiné kategorie, např. platby státu a nebudete tedy povinen hradit pojistné sám jako OBZP.

Za nenahlášení kategorie může zdravotní pojišťovna udělit pokutu, kdy nenahlášením nebo pozdním nahlášením kategorie pro platby státu o tuto platbu přichází.

Pojištěnec může někdy krátkodobě spadnout do kategorie OBZP, aniž by si tuto skutečnost uvědomil. Jedná se např. o období po skončení jednoho pracovního poměru a nástupu do nového zaměstnání s měsíční pauzou, kdy má pojištěnec pokrytý svůj příjem odstupným. Dále např. při vyřazení z evidence úřadu práce, přerušení studia, nesložení maturitní zkoušky nebo odjezdu do zahraničí.

Ano. Pojistné na zdravotní pojištění musí být placeno za každého pojištěnce. Pokud nejste po celý kalendářní měsíc zaměstnancem, OSVČ ani za vás není plátcem pojistného stát, jste z hlediska zdravotního pojištění tzv. osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP). Toto platí i při vyřazení z evidence úřadu práce. Tuto skutečnost jste povinen do 8 dnů oznámit své zdravotní pojišťovně a musíte platit měsíčně pojistné v zákonem stanovené výši.

Pokud není pojištěnec zaměstnán nebo nepodniká jako OSVČ je možné, že může být za něho plátcem pojistného stát. Např. v případě, že jste se evidoval na úřadu práce, jste poživatelem nějakého důchodu z důchodového pojištění, příjemce rodičovského příspěvku, ženy jsou na mateřské dovolené, můžete pobírat dávku v hmotné nouzi nebo být závislý na péči jiné osoby. Za osoby je plátcem pojistného stát i v případě vazby nebo výkonu trestu nebo z důvodu péče o dítě do 7 let věku nebo o dvě děti do 15 let, v případě splnění určitých podmínek. Od 1. ledna 2026 bude za osoby, které pečují o jedno dítě do 7 let věku a splňují podmínky péče (nejsou současně na mateřské nebo rodičovské dovolené, ani nepobírají rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství), hradit pojistné stát

Pokud nepodnikáte, tak bude za vás plátcem pojistného stát. Tuto skutečnost ohlaste své zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů od jejího vzniku.

Při krátkodobém pobytu v zahraničí, tedy při pobytu, který trvá méně než 6 měsíců, jste nadále účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění. Musíte platit pojistné (nebo za vás musí být nadále placeno státem či vaším zaměstnavatelem).

Pokud za vás pojistné není hrazeno, jste OBZP a máte povinnost tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně do 8 dnů.

Pokud by se ale jednalo o sice krátkodobý, ale výdělečný pobyt v některé zemi EU, tak se z českého pojištění musíte odhlásit a vrátit svůj průkaz pojištěnce.

Stát platí pojistné na zdravotní pojištění za nezaopatřené děti, což jsou i studenti ve věku do 26 let. Po dovršení věku 26 let student již není posuzován jako nezaopatřené dítě a stát za něho přestává zdravotní pojištění platit.

Stát platí zdravotní pojištění i v případě osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR ve standardní době a v prezenční formě studia. Nesmí ovšem zároveň být OSVČ, zaměstnanec a nesmí mít nadlimitní výdělky v rámci DPP (nad 12 000 Kč) a DPČ (nad 4 500 Kč).

Tuto skutečnost ohlaste své zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů od jejího vzniku.

Při přihlašování doložíte potvrzení o studiu. Za dobu studia se bude považovat také kalendářní měsíc, v němž uvedené studium ukončíte.

V případě, že jste nedokončila nebo přerušila studium na střední škole, hradí za vás pojistné stát do dne ukončení studia.

Pojištěnec musí tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně a doložit přerušení nebo ukončení studia.

Pokud pak nebudete zaměstnán/a, nebudete podnikat a ani za vás nebude platit pojistné stát, musíte si začít hradit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). 

Jestli jste nevykonal maturitu v termínu a byla vám povolena opravná zkouška, jste považován za nezaopatřené dítě (a stát za vás platí pojistné) do konce školního roku a případně pak i do 31. 8. Podmínkou je, že po celý kalendářní měsíc v době prázdnin nevykonáváte výdělečnou činnost a nejste v evidenci úřadu práce. Tato podmínka neplatí, pokud budete bezprostředně pokračovat ve studiu na VŠ.

Pokud u opravných zkoušek uspějete a budete pokračovat bez přerušení v dalším studiu, stát za vás platí pojistné po dobu od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stanete studentem VŠ, bez ohledu na výdělečnou činnost.

Nástup ke studiu musíte své zdravotní pojišťovně oznámit a doložit do 8 dnů od vzniku skutečnosti.

Neuspějete a nebudete pokračovat ve studiu, stát za vás platí pojistné do 30. června, případně dále po dobu navazujících školních prázdnin, pokud po celý kalendářní měsíc prázdnin nevykonáváte výdělečnou činnost ani nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Pokud nenastoupíte od 1. 9. do zaměstnání, nezačnete podnikat, nepřihlásíte se mezi uchazeče o zaměstnání apod., pak patříte do kategorie osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Tuto skutečnost musíte oznámit své zdravotní pojišťovně do 8 dnů a začít si platit pojistné sám, jako OBZP.

Plátce si zažádá o sdělení výše nedoplatku písemnou formou nebo osobně na pobočkách RBP.

Prostřednictvím datové schránky, aplikace my213, emailem opatřeným elektronickým podpisem, poštou, nebo osobně na pobočkách RBP. Potřebný formulář najdete na našem webu v sekci Plátci. 

Ano, ale v žádosti musí být uvedena rodná čísla, případně data narození všech statutárních zástupců, a pokud podnikají jako fyzické osoby, tak i jejich IČO.

Ano, úřadu práce musíte ale doložit nejen žádost o potvrzení bezdlužnosti, ale i potvrzení o zbavení mlčenlivosti. V případě, že nemáte vůči ZP řádně splněny všechny povinnosti, musí ZP nejdříve kontaktovat vás a to i v případě úhrady nedoplatku pojistného a penále. V případě jiného subjektu musíte doložit plnou moc.

Datovou schránkou, poštou nebo osobně na pobočce v Ostravě: Michálkovická 967/108, Slezská Ostrava.

Ano, v případě, že se dostavíte osobně na ředitelství RBP na Michálkovickou 967/108, Slezská Ostrava a máte splněny všechny své povinnosti vůči zdravotní pojišťovně.

Potvrzení nelze vystavit okamžitě v případě, že plátce nemá splněné své oznamovací a platební povinnosti. Jedná se o nenahlášení kategorií, nepřihlášení nebo neodhlášení zaměstnanců, nejsou předloženy přehledy o platbách zaměstnavatele nebo přehledy OSVČ, není hrazeno pojistné včas nebo vůbec.